Svěřenské fondy
aneb nejvyšší forma ochrany majetku

Svěřenský fond: dlouhodobá ochrana a správa rodinného či firemního majetku

Zde si můžete prohlédnout 3 případové studie z praxe, kdy byl použit Svěřenský fond. Níže naleznete základní popis o Svěřenském fondu a mnoho dalšího. Více také v sekci Ke stažení


Ve světě je svěřenský fond rozšířeným způsobem ochrany a správy majetku. Anglosaský svět zná tento institut (resp. jeho "dědečka") od roku 1286, než se později, v 16. století, na čas ukotvil v zákonech pod názvem use of land. Název se posléze ustálil na dnes známém anglickém trust.

V České republice byl ještě před několika lety neznámý. Nebylo tomu vždy tak. Podobné instituty jsme mohli zakládat za Rakouska, díky občanskému zákoníku z roku 1811. Exoticky znějící fideikomis byl součástí našeho právního řádu až do prvních let Československé republiky.

Dnem 2.7.1924 byl bohužel zrušen a od té doby u nás nebylo možné založit další fondy, jen nechat "doběhnout" a uzavřít fondy stávající. Běh dějin však dal institutu za pravdu. K jeho (znovu)zavedení došlo v současné době, a to díky občanskému zákoníku (znáte jeho zkratku NOZ?) ze dne 1.1.2014. Tento zákon č. 89/2012 Sb. upravuje v § 1400 a násl. správu cizího majetku. Předlohu NOZu poskytl občanský zákoník kanadské provincie Québec, která má tento právní instrument úspěšně zavedený od 1. ledna 1994.

Novinkou od ledna letošního roku (2018) je povinnost každý svěřenský fond zapsat do evidence svěřenských fondů. Tento krok vede k vyšší transparentnosti pro účastníky. Každý fond má nově své jednoznačné označení ("IČO", zvané ovšem "IČSF"). Česká republika se tak vlastně až nyní učí s tímto instrumentem pracovat a nakládat, což to platí jak pro státní správu, ale i soukromý sektor.

Pojďme ale k tomu nejdůležitějšímu - platí, že v současné chvíli je svěřenský fond nejvyšší a nejbezpečnější forma ochrany Vašeho majetku. Dostáváme se tak na úroveň západních zemí.

Princip fungování

Svěřenský fond je forma správy jakéhokoliv majetku (hmotného/nehmotného), která se vytvoří jeho vyčleněním z vlastnictví zakladatele. Tento účelově osamostatněný majetek se stává majetkem bez právní subjektivity, tzv. "bez vlastníka". Ač je těžké si to představit, svěřenský fond je pouze soubor majetku, který čistě formálně nikomu nepatří.

Má však tzv. správce, který má za úkol pečovat o majetek. Svěřenského správce si vybere zakladatel, nebo v některých případech jej může jmenovat i soud. Správce je povinen o majetek pečovat dle přání a požadavků zakladatele, ale zároveň s péči řádného hospodáře. Za své konání je také plně odpovědný.

Nárok na prospěch, plnění z tohoto majetku má však výhradně určený beneficient[ . Ten v souladu s konkrétními podmínkami svěřenského fondu, tzv. "statutu", pobírá užitky, příjmy či jiné plody tohoto svěřenského fondu, ale s jeho podstatou (majetkem) nemůže žádným způsobem nakládat. Díky tomuto je majetek chráněn a tím může i mezigeneračně naplňovat záměry zakladatele. Beneficient může být samozřejmě přímo určen (dcera např.) nebo obecně (určitá skupina osob).

V minulosti se charakteru svěřenských fondů blížily svou povahou tzv. nesamostatné nadace, které se však lišily tím, že přecházely do vlastnictví správce. Ve světě či u nás se svěřenský fond používá z mnoha důvodů, pro přehled jsou uvedeny jedny z hlavních:

1. Ochrana majetku

Svěříte-li do svěřenského fondu nemovitost, přestáváte být jejím majitelem. To platí samozřejmě i o jakémkoliv jiném druhu majetku a to jak movitého, nemovitého nebo ještě neexistujícího (např. budoucí příjmy, dividendy apod.)

Díky tomu je svěřenský fond možností, jak ochránit majetek před exekucí vedenou vůči zakladateli. Rovněž je nástrojem poměrně rozsáhlé anonymizace majetku. V případě podnikatelů, kteří ručí svým majetkem, lze takto snížit rizika spojená s neúspěchem v podnikání. Svěřenský fond je tak může být vhodným a povoleným prevenčním opatřením.

V katastrálním úřadu bude nemovitost evidována na svěřenský fond s tím, že se o majetek stará a pečuje správce, který bude zveřejněn. 

Praxe:

Nejen Vaše nemovitost, ale veškeré běžné účty, investiční smlouvy nebo smlouvy s plynárnami, leasingové smlouvy, pojistné smlouvy,  budou evidovány na jméno a "na IČO" svěřenského fondu. Čímž se vytvoří ochrana pro celý Váš majetek a samozřejmě tím i jeho anonymizace.

2. Transfer majetku

V případě úmrtí je dědická posloupnost a kategorie neopominutelných dědiců jasně stanovena

zákonem. V některých situacích však není vhodné či žádané řešit dědictví standardním postupem nebo závětí.

Příkladem je situace, kdy rodič chce z dědictví vynechat některé z členů rodiny (typicky některé z dětí). Je-li majetek vyčleněný do svěřenského fondu, pak o jeho následném rozdělení již nerozhoduje občanský zákoník a notář, ale statut svěřenského fondu, který si jeho zakladatel definuje podle svých představ.

Dalším praktickým využitím je situace, kdy zakladatel fondu chce majetek zachovat ve svém celku bez "rozdrobení" mezi větší množství dědiců. V daném případě jen majetek jako celek může přinášet větší přínos. Majetek může být souborem firem, sbírek, pronájmů nemovitostí či investic  nebo finančních aktiv. Ve statutu fondu je možné nadefinovat, že o majetek se bude starat správce s tím, že určeným beneficientům (dědicům) bude vyplácet například pravidelnou rentu. Navíc vyplácení renty může být podmíněno splněním určitých podmínek ze strany beneficientů. Například: dovršení věku beneficienta, dovršení vzdělání beneficienta, ale fakticky jakékoliv další podmínky.

Příklad z praxe:

V praxi jsem se potkal s požadavkem klienta, kdy byl vložen finanční kapitál do fondu s tím, že bude jeho vnučce vyplácena pravidelná roční renta a při jejím odchodu do řádného důchodu jí bude vyplacena celková hodnota majetku fondu. Fond měl tedy jasné časové určení (nárok na řádný důchod a v případě, že by důchody byly zrušeny, dovršení věku 65 let) s postupnou výplatou renty. Správce tedy měl za úkol nejen vyplácet rentu, ale i zvyšovat hodnotu majetku ve fondu.

3. Anonymizace majetku

Majetek ve svěřenském fondu ztrácí vazbu na svého zakladatele. Díky tomu lze získat výhodu anonymního vlastnictví jakéhokoliv aktiva, včetně firem. Dobrým důvodem tak může být ochrana majetku před negativními útoky okolí (kdo zažil závist na malém městě.

Od ledna 2018 se svěřenské fondy musí zapisovat do evidence. Ta ale neodhaluje vše. Veřejnosti je znám správce fondu, , ale podstatná část informací, včetně toho, kdo fond založil, zůstává i nadále neveřejná. Navíc není nikde vidět hodnota ani struktura majetku.

Nutno podotknout, že svěřenský fond nezůstává anonymní před státem - např. soudy, finančními úřady. I majetek svěřenského fondu může podléhat exekuci, pokud například fond neplní své daňové povinnosti vůči státu.

4. Využití majetku

Svěřenský fond může být variantou i pro ty, kteří nemají vhodné dědice a chtějí svému majetku dát vyšší účel - například charitativní. Účel stanoví jeho zakladatel ještě za svého života, svěřenský fond pak vznikne až smrtí zakladatele (svěřenský fond pro případ smrti).

Ve světě jsou známy fondy s historií i několika staletí - příkladem je Nobelova nadace, která již přes 100 let vyplácí Nobelovy ceny. Zakladatel Alfred Nobel vložil svůj majetek do tohoto fondu a jasně definoval jeho účel.

5. Ostatní

Svěřenské fondy mají velmi široké spektrum možností využití. Jen namátkou dodejme, že mohou být například založeny také jako:

- včasná ochrana před podnikatelskými riziky

- náhrada závěti

- náhrada předmanželské smlouvy

- skrytí vlastnictví majetku před veřejností

- hmotné zabezpečení členů rodiny

- kumulace majetku

- mezigenerační transfer

- rozdělení majetku mezi společníky (vlastnické struktury firem)

- zachování anonymity struktur podniku

- charita / filantropie

- a mnoho dalšího

Pokud je vaše situace specifická a ve výše zmíněných situacích jste se "nenašel/nenašla" - doporučuji osobní konzultaci. Dle našich zkušeností stačí obvykle cca hodinová analýza, která vám pomůže určit, zda je pro vás svěřenský fond optimální řešení.